|
|
Kognitivní chyby v procesu masové komunikace
Zíka, Vojtěch ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato práce je založena na předpokladu, že se lidé v důsledku duálního systému myšlení při rozhodování opírají o širokou škálu přibližných pravidel (heuristik), která způsobují předvídatelné a systematické chyby v úsudku (kognitivní biasy). Ačkoliv je toto východisko typické především pro obory jako behaviorální ekonomie nebo behaviorální právo a ekonomie, není důvod se touto optikou nedívat i na jiné vědní disciplíny, jako je například studium mass mediální komunikace. Tato práce proto nabízí analýzu trhu s informacemi, kde na nabídkové straně stojí producenti (např. mediální organizace) a na poptávkové straně spotřebitelé (publika), se zaměřením na faktory vedoucí k tomu, že se vnímaný popis události může od této události diametrálně lišit. Jedním z kognitivních biasů, které u jedinců způsobují odlišné vnímání stejného mediálního obsahu je efekt nepřátelských médií. V jeho důsledku sympatizanti se společensky kontroverzním tématem mají tendenci vnímat informace v médiích jako nepřátelské vůči jejich vlastnímu názoru. Dosavadní výzkum dospěl k závěru, že nepřátelské vnímání informací je u sympatizantů vyvoláno především dosahem sdělení, který je vysvětlován pomocí selektivní kategorizace - sympatizanti z opačných táborů sice vidí stejný obsah, ale vnímají ho s odlišnou valencí. Tato valence je obsahu dodána...
|
|
|
Kognitivní chyby v procesu masové komunikace
Zíka, Vojtěch ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato práce je založena na předpokladu, že se lidé v důsledku duálního systému myšlení při rozhodování opírají o širokou škálu přibližných pravidel (heuristik), která způsobují předvídatelné a systematické chyby v úsudku (kognitivní biasy). Ačkoliv je toto východisko typické především pro obory jako behaviorální ekonomie nebo behaviorální právo a ekonomie, není důvod se touto optikou nedívat i na jiné vědní disciplíny, jako je například studium mass mediální komunikace. Tato práce proto nabízí analýzu trhu s informacemi, kde na nabídkové straně stojí producenti (např. mediální organizace) a na poptávkové straně spotřebitelé (publika), se zaměřením na faktory vedoucí k tomu, že se vnímaný popis události může od této události diametrálně lišit. Jedním z kognitivních biasů, které u jedinců způsobují odlišné vnímání stejného mediálního obsahu je efekt nepřátelských médií. V jeho důsledku sympatizanti se společensky kontroverzním tématem mají tendenci vnímat informace v médiích jako nepřátelské vůči jejich vlastnímu názoru. Dosavadní výzkum dospěl k závěru, že nepřátelské vnímání informací je u sympatizantů vyvoláno především dosahem sdělení, který je vysvětlován pomocí selektivní kategorizace - sympatizanti z opačných táborů sice vidí stejný obsah, ale vnímají ho s odlišnou valencí. Tato valence je obsahu dodána...
|
|
|
Tone-mapping pro HDR obrazy
Nejezchleb, Ivan ; Glembek, Ondřej (oponent) ; Seeman, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na problematiku obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (High Dynamic Range, HDR). Stručně popisuje jeho vytváření a uchovávání. Hlouběji se zabývá technikami umožňujícími zobrazení HDR obrazu na současných zobrazovacích zařízeních, která jsou jinak pro přímou projekci HDR scén nevhodná. Tento proces je nazýván tone-mapping. Obecně je popsán jeho princip a vlastnosti. V práci je představeno několik konkrétních metod tone-mappingu, z nichž je vyzvednut především tone-mappingový operátor využívající bilaterální filtrace.
|
|
|
Partnerství mezi učitelem a žáky na ZŠ
DUŠKOVÁ, Barbora
DUŠKOVÁ, Barbora. Partnerství mezi učitelem a žáky na základní škole. České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky a psychologie, 2011, 85 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Marta Franclová. Diplomová práce se věnuje tématu vzájemného vztahu mezi učitelem a žáky na základní škole. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává o změnách v českém školství po r. 1989 a zaměřuje se na vznik nových výchovně ? vzdělávacích cílů. Dále se teoretická část zabývá osobností učitele a jeho temperamentem, volbou učitelského povolání a požadavky na profesi učitele. V další řadě se pak věnuje vzájemnému vztahu mezi učitelem a žáky. V praktické části se autorka zaměřuje na výsledky výzkumu interakčního stylu učitele, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.